Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ), Průvodce a novinky

Brigádníci, menší úvazky, výpomoci, „daňové úlevy“, nízká administrativní náročnost a výhody pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. To vše představují, resp. dnes již spíše představovaly dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaběhlé instituty, které reagovaly na potřeby pracovního práva a zaměstnanosti.

Relativně klidná právní úprava dohod však za poslední rok a půl doznala poměrně zásadních změn. Poslední novela má dělenou účinnost. Část povinností dopadá na zaměstnavatele již od 1. 7. 2024. Druhá část (úprava “odvodů” a nastavení DPP) pak nabyde účinnosti od 1. 1. 2025.

V tomto článku proto stručně a na jednom místě shrnujeme aktuální úpravu, klíčové body novel a upozorňujeme na plánované dopady do praxe.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou pracovněprávními vztahy, které jsou ovládány větší flexibilitou a smluvní volností než pracovní poměr. Hovoříme-li o „dohodách“, jedná se o dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Dohoda o provedení práce (DPP)

• používá se zejména pro studenty, brigádníky, aktivní důchodce a osoby, které pracují spíše nepravidelně,
• musí být uzavřena písemně,
• musí obsahovat alespoň druh práce a dobu, na kterou se DPP uzavírá,
• rozsah práce vykonané na základě DPP nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce,
• u DPP se zatím odvádí zdravotní a sociální pojistné až ve chvíli, kdy hrubá odměna přesáhne 10.000 Kč (platí pro rok 2024).

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

• používá se nejčastěji pro ty, kteří chtějí pracovat soustavně a spíše pravidelně, ale například z důvodu rozsahu práce není výhodné uzavírat klasickou pracovní smlouvu,
• musí být uzavřena písemně,
• musí obsahovat alespoň druh práce, sjednaný rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se DPČ uzavírá,
• rozsah práce vykonané na základě DPČ nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce,
• u DPČ se odvádí zdravotní a sociální pojistné zejména pokud příjem dosáhne alespoň 4.000 Kč (platí pro rok 2024),
• omezení: není možné konat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby
  • pokud je týdenní pracovní doba standardních 40 hodin, pak zaměstnanec na DPČ nesmí v průměru odpracovat více než 20 hodin týdně,
  • dodržování rozsahu omezení stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje nejdéle za období 52 týdnů.

Práva a povinnosti zaměstnavatele:

• zaměstnavatel je povinen v případě obou dohod rozvrhovat dohodáři pracovní dobu v písemném rozvrhu,
• zaměstnavatel je povinen seznámit dohodáře s rozvrhem pracovní doby nebo s jeho změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na nějž je pracovní doba rozvržena; pokud existuj výslovná dohoda mezi dohodářem a zaměstnavatelem, lze se dohodnout na jiné formě či době seznámení dohodáře s rozvrhem pracovní doby (s rozvrhem pracovní doby pak lze zaměstnance seznámit i např. 2 dny před začátkem jeho směny),
• pokud není zaměstnavatel schopen dohodáři v rámci rozvržené pracovní doby přidělit práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a dohodář má nárok na náhradu mzdy, resp. odměny,
• zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby dohodářů,
• zaměstnavatel musí dohodáře do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce písemně informovat o obsahu pracovního vztahu založeného dohodou,
• i v případě dohod lze sjednat zkušební dobu.

Na co má nárok zaměstnanec, resp. dohodář

• odměna z dohod nesmí být nižší než minimální mzda/minimální hodinová mzda, v opačném případě má dohodář nárok na doplacení rozdílu,
• na dohody dopadají ustanovení o době odpočinku a přestávkách v práci,
• dohodáři mají nárok na příplatky za práci o víkendu, v noci, o svátcích a za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
• dohodáři mají nárok na náhradu mzdy, resp. odměny v případě překážek na straně zaměstnavatele,
• dohodáři mají nárok na dovolenou,
• dohodáři mají nárok na neplacené volno (např. z důvodu ošetření u lékaře, účasti na svatbě nebo pohřbu),
• pokud dohodář pečuje o dítě do 9 let, které je závislé na jeho pomoci, lze si zažádat o práci na dálku (home office); žádosti ale nemusí být vyhověno,
• dohodáři si mohou požádat o změnu z dohod na hlavní pracovní poměr; žádosti nemusí být vyhověno, je však nutné zdůvodnění.

Od 1. 1. 2024 mají na dovolenou nárok i dohodáři. Stejně jako běžní zaměstnanci, i dohodáři musí splnit určité podmínky týkající se délky trvání dohody a odpracovaných hodin.

Nárok na placené volno vznikne, pokud má dohodář sjednanou dohodu nejméně na 4 týdny (28 dní) a odpracuje nejméně čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy 80 hodin za kalendářní rok. Pokud nesplní některou z těchto podmínek, na dovolenou nárok nemá.

Konkrétní počet hodin dovolené závisí na výměře dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje běžným zaměstnancům, a na počtu odpracovaných hodin dohodáře. Pokud tedy například zaměstnavatel nabízí dovolenou v délce 4 týdnů, má dohodář za každých 20 odpracovaných hodin (při splnění uvedených podmínek) nárok zhruba na 1,5 hodiny dovolené.

Právní vztahy založené DPP a DPČ lze zrušit (ukončit):

• písemnou dohodou zaměstnavatele a dohodáře ke sjednanému dni,
• písemným okamžitým zrušením, kdy toto může být sjednáno pouze pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr,
• písemnou výpovědí
  • výpověď nemusí obsahovat žádný důvod,
  • výpovědní doba činí 15 dnů,
  • výpovědní doba začíná běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně.

Pokud má dohodář za to, že výpověď dostal neoprávněně (např. proto, že se požádal o přeměnu dohody na hlavní pracovní poměr, domáhal se informací či řádného rozvrhování pracovní doby), může zaměstnavatele požádat o písemné zdůvodnění výpovědi. Takto může dohodář učinit pouze ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výpovědi. Pokud si dohodář dle uvedených podmínek požádá, zaměstnavatel jej musí písemně informovat o důvodech výpovědi.

Od 1. 7. 2024 mají zaměstnavatelé ve vztahu k dohodám o provedení práce (DPP) navíc tyto povinnosti:

• všechny dohody o provedení práce ( DPP) musí být hlášeny ČSSZ, a to bez ohledu na to, zda z nich bude odváděno pojistné či nikoliv,
• zaměstnavatelé musí oznámit nástup dohodářů na DPP do zaměstnání a též skončení zaměstnávání takového dohodáře,
• zaměstnavatelé musí každý měsíc hlásit ČSSZ informace o příjmech zaměstnanců na DPP,
• pokud nyní zaměstnavatel nebyl přihlášen do registru zaměstnavatelů, protože zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance na DPP, musí se nejpozději do 30. 7. 2024 do registru zaměstnavatelů přihlásit.

Povinnost oznámit ČSSZ novou DPP či skončení DPP a příjmy zaměstnance na DPP musí zaměstnavatelé splnit vždy do 20. dne následujícího měsíce.

Tedy, pokud je DPP uzavřena před 1. 7. 2024 nebo např. 2. 7. 2024, zaměstnavatel musí nejpozději do 20. 8. 2024 zaslat ČSSZ informace o vzniku/skončení každé jedné DPP a zároveň též informaci o příjmech každého jednoho dohodáře na DPP.

Veškeré uvedené informace se budou zasílat elektronicky na předepsaném formuláři.

Od 1. 1. 2025 čekají zaměstnavatele a dohodáře významné změny týkající se dohod o provedení práce (DPP). Zavedou se nové režimy – oznámené a neoznámené dohody, které ovlivní limity pro povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Oznámené dohody

Výhodou oznámených dohod je stanovení limitu měsíčního příjmu dohodáře pro odvádění pojistného na úrovni 25 % průměrné mzdy, zaokrouhlené na 500 Kč směrem dolů. V roce 2024 činí tato částka 10 500 Kč, ale v roce 2025 se pravděpodobně zvýší.

Aby byla konkrétní DPP považována za oznámenou dohodu, musí zaměstnavatel oznámit ČSSZ záměr uplatňovat tento režim elektronicky na předepsaném formuláři. ČSSZ poté ověří, zda dohodář již nemá evidován tento režim u jiného zaměstnavatele. Pokud ano, ČSSZ záměr zaměstnavatele odmítne. Pro DPP aktivní k 1. lednu 2025 je důležité oznámení provést co nejdříve, protože výhodné odvodové povinnosti platí i pro zaměstnavatele, což znamená menší náklady.

Rezervace režimu oznámené dohody musí být provedena nejpozději do 20. dne následujícího měsíce, od kterého chce zaměstnavatel režim využívat. Tento režim lze uplatňovat v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele, i když se DPP časově nepřekrývají. Ukončení režimu se provádí oznámením o skončení DPP nebo žádostí dohodáře.

Oznámená dohoda tedy může být pouze jedna. Oznámená dohoda bude z pohledu daňové zátěže a odvodů fungovat v podobném režimu jako stávající DPP. Odvodová povinnost v tomto režimu tedy nastane až v případě, že měsíční příjem dohodáře dosáhne alespoň 25 % průměrné mzdy.

Neoznámené dohody

U dohod, které nebudou oznámené, se uplatní podmínky jako u jiných pracovněprávních vztahů. Důležité je, zda DPP spadá pod zaměstnání malého rozsahu. Tím se rozumí zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného měsíčního příjmu je nižší než rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění, nebo příjem nebyl sjednán vůbec (příjem bude sjednán např. jako 300 Kč/hod práce => není zřejmá celková výše odměny). V roce 2024 je hranice této částky 4 000 Kč, v roce 2025 se předpokládá zvýšení na 4 500 Kč.

Potřebujete připravit pracovněprávní dokumentaci, pomoci v pracovněprávních vztazích či sporech? Rádi Vám s tím pomůžeme.